Klubová výstava SBT CZ Tvoršovice

Přišla jedné krásné mrazivé neděle vyhlížená klubová výstava, na kterou jsme se s Arminkou neskutečně těšily a zároveň jsme z ní měly předem velký respekt. Zkušenosti žádné, představivost však obrovská. Co vše se může pokazit, jak moc zle nebo naopak dobře by výstava mohla dopadnout. Obava, zda panička nezaspí (budíček ve 3 ráno je týrání lidí). Zda Arminka neonemocní, nezraní se, nebude příliš tlustá nebo příliš hubená, moc nebo málo nasvalená. Obava, jestli doma nezapomeneme něco důležitého, bez čeho bychom se na výstavě neobešli. Obava, jestli nás nezradí navigace, nebo po cestě nepadneme do kolony a neprošvihneme přejímku. Nedej bože aby nás nepotkalo na cestě něco horšího. Nervozita z cesty byla na místě, protože počasí nebylo ten den právě přívětivé a cesta byla velmi dlouhá. 

Přese všechny šedé myšlenky se den vydařil. Cesta kromě menší nepřízně počasí proběhla velmi klidně, nic jsme doma nezapomněly, na místo jsme dorazily s předstihem a atmosféra byla celkem příjemná. Mnohem příjemnější se pro nás stala ještě ve chvíli, kdy jsme vešli do kruhu a po nějaké chvíli si panička uvědomila, že pan rozhodčí Carlos Salas (Španělsko) krouží se zalíbením okolo Arminky až příliš nápadně. Tak nápadně, že si toho všimla i nepříliš důvtipná panička. V konkurenci 54 fen v naší třídě jsme byli rozdělení na 5 skupin a postupně bylo rozhodováno o těch, kdo postoupí dále a kdo bude vyřazen. Byly jsme vybrány spolu s dalšími asi 20 fenami do užšího výběru, kde jsme podezřele dlouho zůstaly v kruhu. Obě jsme už s Arminkou byly unavené a byl to na nás obě dlouhý den. Snažily jsme se vydržet až do konce, ale pan rozhodčí kolem nás stále zálibně kroužil, zatímco vyřazoval postupně ostatní krásné fenky z kruhu. Zůstaly jsme nakonec v top 10, odkud se čekalo, až si pan rozhodčí vybere top 6. Ačkoliv to vypadalo, že Arminka splňuje jeho požadavky na postup, beruška už neměla v kruhu stání. Zdlouhavé čekání, jednotvárný postoj a ani špetka řádné stafíčkové zábavy způsobila, že už nechtěla stát ani minutu, ale raději začala vesele poskakovat a netrpělivě poposedávat. Dala tak najevo, že už svou práci odvedla a netřeba od ní očekávat další spolupráci :) 

Pan rozhodčí tedy nakonec do top 6 poslal jinou fenu, což nás ale nemrzelo. Na první místě pro nás bylo, aby si Arminka odnesla příjemnou zkušenost. Přeci jen už tak odvedla obrovský kus krásné práce s nádherným výsledkem v tak velké konkurenci a připravila tak paničce příjemné překvapení a radost. Samozřejmě byla královsky odměněna, nicméně ještě na výstavě usnula prakticky hned po umístění do přepravky. Celou cestu domů pak spokojeně a zaslouženě chrupkala. 

Fotky z výstavy naleznete v naší galerii.